Jak fungují místní akční skupiny ve Francii? Jaké projekty podporují a v čem se jejich práce liší od českých MAS? Šestidenní exkurze do francouzského Burgundska nabídla nejen řadu konkrétních příkladů dobré praxe, ale také možnost podívat se na metodu LEADER z trochu jiné perspektivy.
Exkurzi uspořádala Celostátní síť pro venkov ve spolupráci s MAS Sedlčansko. Program vedl přes území čtyř francouzských místních akčních skupin – Groupes d’Action Locale (GAL) – a zahrnoval více než desítku projektů zaměřených na veřejný prostor, komunitní život, podnikání, kulturu, energetiku, vzdělávání i cestovní ruch.
Stejný LEADER, jiné podmínky
Základ je v České republice i ve Francii stejný. Metoda LEADER stojí na spolupráci místních aktérů a na rozhodování o rozvoji území co nejblíže lidem, kteří v něm žijí.
Francouzský systém se však od českého v řadě věcí liší. Výraznou roli v něm mají svazky obcí a další územní celky, které společně připravují strategie a dlouhodobě plánují rozvoj širšího území. Francouzské GAL následně fungují jako nástroj jejich realizace.
Rozdíl je také v rozhodování o projektech. Zatímco české MAS projekty vybírají a doporučují a konečné schválení probíhá u příslušných řídicích orgánů, francouzské GAL mají při vyhlašování, hodnocení a schvalování projektů větší pravomoci.
Velmi výrazné je také vícezdrojové financování. Prostředky LEADERu často představují jen část rozpočtu projektu a kombinují se s financemi obcí, regionů, departementů, státu nebo s vlastními zdroji žadatele. Díky tomu se prostřednictvím místních strategií realizují i poměrně velké projekty.
Od komunitního centra po modernizaci továrny
Rozmanitost projektů byla jedním z nejsilnějších dojmů celé exkurze.
Například v Marcilly-sur-Tille vznikl na místě bývalé tělocvičny společenský sál Le Réveil. Budova pro přibližně 200 lidí kombinuje kulturní a administrativní využití s vegetační střechou, místními materiály a vysokou energetickou efektivitou. Celkové náklady dosáhly 1,755 milionu eur a financování se podařilo poskládat ze zdrojů státu, regionu, LEADERu a svazku obcí.
Právě podobná kombinace různých zdrojů se během cesty objevovala opakovaně.
Veřejný prostor nemusí znamenat další beton
Velkou pozornost věnují navštívené obce kvalitě veřejného prostoru, biodiverzitě a hospodaření s vodou.
Příkladem je přírodní areál Nid à la Caille ve Venarey-Les Laumes. Po revitalizaci nabízí multifunkční hřiště, pumptrack, sportovní prvky pro seniory i pedagogickou zónu. Součástí řešení je zelené parkování a důraz na zachování přírodního charakteru místa.
Zajímavý byl také přístup některých obcí k běžné údržbě zeleně. Místo snahy odstranit každou rostlinu z veřejného prostoru pracují s přirozenou vegetací tak, aby obec stále působila upraveně, ale současně podporovala biodiverzitu a snižovala náklady na údržbu.
V Diénay zase funguje komunitní kompostování a obec pořídila elektrické užitkové vozidlo pro technické služby, které sdílí se sousední obcí Villecomte.
Nejde tedy vždy o velké investice. Řada zajímavých řešení stojí spíše na jiném způsobu přemýšlení o prostoru, zdrojích a spolupráci.
Kultura jako nástroj rozvoje malé obce
Jedním z nejsilnějších příkladů celé cesty byla La Karrière v obci Villars-Fontaine.
Obec má pouhých přibližně 140 obyvatel. Když byl v roce 2003 uzavřen místní vápencový lom, mohla jej jednoduše ponechat svému osudu. Místo toho prostor odkoupila a postupně jej začala měnit v kulturní areál.
Dnes jsou vysoké skalní stěny plátnem pro monumentální streetart a v bývalém lomu se konají koncerty, divadelní a taneční představení, filmové projekce i komunitní akce. Projekt zároveň stojí na mimořádně silném dobrovolnickém zapojení – na jeho fungování se podílí více než stovka dobrovolníků.
La Karrière ukazuje, že velikost obce nemusí určovat velikost její ambice. Opuštěný průmyslový prostor se podařilo proměnit v místo, které přivádí do malé obce návštěvníky, umělce i další aktivity a současně posiluje vztah místních k vlastnímu území.
Historie, digitální technologie i podnikání
Další projekty ukázaly, jak široce lze místní rozvoj pojmout.
MuséoParc Alésia pracuje s historií slavné bitvy u Alésie prostřednictvím moderních expozic, rekonstrukcí a programů pro děti i dospělé.
Stezka Princesse de Vix zase propojuje archeologii s mobilní aplikací, rozšířenou realitou a geocachingem. Na trase dlouhé 3,5 kilometru čeká návštěvníky jedenáct interaktivních zastavení.
V Châtillon-sur-Seine vzniklo centrum €sp@ce économique et numérique, které na ploše 500 m² nabízí coworking, kanceláře a digitální zázemí pro podnikatele. Podporuje práci na dálku i místní ekonomiku a zároveň ukazuje jednu z cest, jak vytvářet pracovní příležitosti i mimo velká města.
V Seurre jsme viděli komplexnější přístup k revitalizaci centra a nábřeží. Město, které se podobně jako řada českých menších měst potýká s odchodem obyvatel a nižší atraktivitou pro mladé rodiny, investuje do veřejného prostoru jako jednoho z nástrojů, jak tento vývoj změnit.
Rozvoj venkova není jen zemědělství
Z francouzských projektů je patrné široké pojetí rozvoje venkovských oblastí. Vedle zemědělství se výrazně pracuje s komunitami, kulturou, podnikáním, veřejným prostorem, energetikou, vzděláváním nebo kvalitou života.
Podpora místní produkce se přitom může odehrávat i nepřímo. Dobře nastavený cestovní ruch přivádí návštěvníky, kteří využívají místní gastronomii, služby a nakupují regionální výrobky.
Výrazným příkladem je Cité des Climats et Vins de Bourgogne v Beaune. Interaktivní centrum burgundského vinařství propojuje expozice, degustace, workshopy a vzdělávání a zároveň posiluje identitu celého regionu jako vinařské destinace.
Co si můžeme z Francie odnést?
Francouzský systém nelze jednoduše překopírovat do českých podmínek. Řada principů je ale přenositelná i bez změny celého systému.
Jedním z nich je větší práce s kombinací různých finančních zdrojů. Projekt nemusí být od začátku stavěn podle jedné konkrétní dotace. Naopak lze nejprve definovat potřebu území a následně hledat vhodnou kombinaci evropských, národních, krajských, obecních či soukromých prostředků.
Druhým tématem je meziobecní spolupráce. Francouzská zkušenost ukazuje význam dlouhodobého společného plánování, které nekončí u administrativních hranic jedné obce.
Prostor existuje také pro větší zapojení českých MAS do mezinárodní spolupráce, například prostřednictvím programů Interreg nebo Erasmus+.
A možná nejdůležitější inspirace není spojena s žádným konkrétním dotačním titulem. Je jí schopnost dívat se na rozvoj území jako na celek. Propojovat veřejný prostor, komunitu, ekonomiku, kulturu, životní prostředí a vzdělávání a hledat řešení, která mají význam pro konkrétní místo a jeho obyvatele.
Exkurze do Burgundska tak nebyla jen cestou za několika povedenými projekty. Nabídla možnost podívat se na známý princip LEADER v jiném systému a připomenout si, že dobrý projekt nezačíná dotací. Začíná potřebou území, nápadem a lidmi, kteří jsou ochotni jej společně uskutečnit.